Specialized Sudety Tour
Příjezd do
kempu provázela zima a průtrž mračen, což mě, jako silničářoj zas tak nevadilo,
věřil sem ve slunečnou, teplou sobotu bez bláta na silniciJ Ráno vše ale
nasvědčovalo pravému opaku. Budíček sem si nastavil na 6:30 s plánem
klidného zkulturnění, nasnídání, protažení a pohodového a hlavně včasného
dojezdu na start. Chyba lávky, budíček sic budil, dokonce opakovaně, ale
nehorázná zima 9st C mě uvěznila do 8:30 ve spacáku. Následná příprava byla
typická uspěchaná s příjezdem na start v +-9:58, tedy 2 min před. Na start
sem dorazil ustrojen do všeho co sem měl, a v teplej den sem už moc nevěřil,
sic slunko vykukovalo, ale že by nějak hřálo… To se nakonec změnilo a na
„pláních“ bylo zas nehorázné vedro v tom všem ustrojení.
A jak sem
dopadl? Jako klasickej začátečním, odkojenej MTB bez zkušeností:-D První velká
chyba: startovat z předposlední řady, zbytečně sem se pak tavil při dohánění
špice skrz pomalíky, pak když sem ji dojel, jelo se krásně do 1. velkého kopce
na 33km. Tam další chybka, plahočil sem se v zadu balíku a než sem se nadál,
byli jsme asi pátej balík s již značnou ztrátou, následné stoupání sem blb
utavil na těžkej převod, neb "zrovna sem na to měl", sic sem vcelku
předjel dost lidí, ale... Následné klesání další hovadina. Hele, náš balík je
moc pomalej, ten v dálce vypadá rychlejší , z kopce si ho sjedu. Když sem ho po
čase dojel, vcelku mrtvej, že si v závětří odpočnu, po pár metrech další vcelku
prudké stoupání, balík mě ujel, navíc mě přefrčel i ten můj původní:-) Pak sem
ještě jednou, neznaje trať tahal s nějakým klukem balík, a hle, najednou jedem
jen já a on, ostatní za náma odpočívaj, následovala zatáčka a bylo jasno,
stoupání, takové normální, táhlé, ale ne pro nás dva, co sme se hnali a
utavili:-) Na občerstvovačce sem jako na MTB, strávil věčnost a balíček, ve
kterém sem k ní dojel, najednou nikde a já tam zůstal sám, to bylo na +-70km a
do +-90km sem jel úplně sám, v protivětru. Asi 8km před cílem mě dojel 5ti
členej balíček, kterého se mi podařilo zuby nehty chytit a odpočnout si, cíl
byl ve 3km stoupání (na podzim se tím stoupáním závod začíná), bohužel sem hned
na začátku dostal křeč do stehna, následně do obouch lejtek, takže tak ½
kopce byl spíš boj, než jízda:-) Z mé silniční prvotiny sem nakonec vcelku
spokojenej a již sem rozhodnut, že letos pojedu někde ještě jeden závod a
pokusím se vyvarovat všech těchto chyb, které mě stáli kupu sil a hlavně mnohem
lepší čas:-)